Duben 2010

Protože se mi dostala pod kůži

29. dubna 2010 v 22:31 | Anika |  ►Hudební kout
Netřeba slov. Hudba se o to postará sama...



Amanda Palmer - Poin of it all

Oh what a noble distiguished collection of fine little friends you have made
Hitting the tables without you again no we'll wait no we promise we'll wait
June makes these excellent sewing machines out of common industrial waste
She spends a few months at a time on the couch
But she's safe she wears shades she wears shades
Oh but no one can stare at the wall as good as you my baby doll
And you're racist for coming along
You're almost human after all
And you're learning that just 'cause they call themselves friends
Doesn't mean they'll call
They made the comment and just
But you've got the needle, I guess that's the point of it all

Ludvíčku, ty musíš být kouzelník....

29. dubna 2010 v 13:46 | Anika |  ►Den ode dne
Dnes je čtvrtek, zejtra pátek šiju šiju si kabátek...
Včera ani dneska sem nebyla ve škole, nějak mi nebylo dobře - asi to sou všecko zas ty pitomý alergie. Za tejden jdu na alergologii, ale ta doktorka mě už asi zabije, pač sem tam měla být na kontrole už dávno, ale nějak se to nepovedlo...že bych potřebovala jezdit každej tejden do brna na injekce, to teda ne. Už i takhle nemám čas, navíc injekce jsou injekce.
Viděli ste někdo ten bigbítovej film Klub osamělých srdcí? Mně se to hodně líbilo, i ty písničky byly pěkný. A ta hlavní postava taky. V civilu má ten kluk dredy. Wáhááá...
Teďka sem na "prázdninách" (zítra máme volno, pač je výstava šutrů) u babičky - vlastně, abych to řekla správně, zase sem přijela na chvíli domů.
Momentálně počítač bojuje a stahuje hru Ve stínu havrana, má to asi 340 MB a je mi jasný, že ačkoliv se to tak za půl hodiny (nejsem naivní?) stáhne (už mám 15% a až dopíšu tenhle článek, tak budu mít možná i 16%!!!),beztak to stejně nepojede a já se zase budu muset naštvat. Chňachňa.
A už se děsně těším na prázdniny. Začínaj mi totiž už 27.června, kdy odjíždím se sborem na vodu (Ohře) a potom...potom se třicátýho vracíme domů přes Prahu, ale já se u cajzlů už odpojím, pojedu do Turnova na houslový kurzy (bude to docela sranda, pač tam sou ti profesoři z brněnský konzervatoře - dva z nich byli letos na těch soutěžích, takže už je tak nějak znám a s tím jedním možná budu mít hodiny, a taky tam sou profesoři z Finska....), v Turnově budu asi jen čtyři dny, protože mezi tím už začnou smyčcový kurzy v Opočně (to je taková srdeční záležitost, je nás tam dycky max 20 a sme taková velká rodina), a tam budu ten zbytek-asi taky čtyři, pět dní. Je mně líto, že nestihnu celý ani jedno, ale tak do příštího roku se nejspíš rozhodnu, jestli pojedu tam nebo tam. Těším se. Moc.
A s tím "titulkem" si nelamte hlavu. Je to jen jedna replika z Četníků. Řekla bych, že buď Četník a mimozemšťané nebo Četník a četnice. Vážně nevím. A není to jedno?
PS: už mám staženejch 30%!!!!!

Kokosový opojení a písek mezi prsty (na nohách)

27. dubna 2010 v 15:32 | Anika |  ►Den ode dne
Ták sme úspěšně dohráli volejbalovej turnaj - byli sme nakonec druzí, v boji o první místo nás porazila oktáva, s čímž se tak nějak počítalo (furt sou o tři roky starší, než my). Septima dneska do semifinále nenastoupila, takže sme hráli jen se 4.B a oktávou...tudíž se dá říct, že sme nejlepší z celejch prvních, druhejch i třetích ročníků vyššího gymplu. No není to nádhera? :) Příští a popopříští a popopopříští rok bude ten dort náš :P
Příští týden nás čeká vejlet do českýho švýcarska a já se nemůžu dočkat. Ta příroda okolo je vážně nádherná a hlavně tam budu s těma, který mám ráda. A navíc to bude čtvrtek pátek sobota neděle, takže místo školy. Halalííí...
A protože mám ráda stručný a krátký články, pro dnešek toho nechám - zejtra je fyzika, pak se uliju z odpoledek a pudu se nachystat na koncert...škoda jen, že se mi nechce...vůbec.
A dala bych si twistera. Já se tý zmrzliny snad nikdy nepřejím...

A cup of "caro with salko" solves everythin'....

25. dubna 2010 v 10:22 | Anika |  ►Den ode dne
Za deset deset, v břiše kručí, venku svítí slunko, v posteli se válí knížka od Josteina Gaardera, sešit do dějepisu a chemie, ve futrálu odpočívaj housle a na stole je zapnutý počítač. Přemejšlím, co dřív.
Jasně, počítač vyhrál (možná, jen kvůli tomu, abych se podívala jakej je zejtra rozvrh a napsala sem článek), ale přesto se od něj budu muset hodně brzo vyhodit, abych tady zas neproseděla celou neděli. Ale odpoledne jsou v Malhůstkách šulánkový hody, tak aspoň důvod se dneska na něco těšit.
A taky přemejšlím, že su den ode dne divná a divnější. Nevím proč. Začínám mít jinou představu o svejch názorech a více se snažím bejt "hodná holka". Snad, že si (DOKONCE) rozmýšlím věty, než je řeknu a víc sem jinačí. Je mi jasný, že si toho nikdo nevšim. Ale já jo. A třeba mě to taky za chvilku přejde.
Moje touha napsat nobelovkovou knížku je čím dál tím silnější a v hlavě mám tisíce nápadů, který spolu nesouvisej. Oh, that's pity...
Možná jen, že mě inspirovala jedna paní, která teď chodí do našeho sboru a na volejbal a je moc krásná. Taková hodná, originální a zvláštní, trochu tichá, ale nádherná. Říkám si, jestli se taková obětavá a úžasná máma dvou dětí do tohohle světa vůbec hodí. Vůbec není zkažená a nic takovýho. Ona je jak někdo z jiný planety..z mnohem hezčí bezhříšné planety.
A škola mě nebaví. Nebaví mě se učit, nebaví mě tam chodit, nebaví mě hodiny chemie, fyziky, ivt a kdoví čeho ještě a nechápu, proč tam vlastně jsem. Protože chemii, fyziku, ivt a kdoví co ještě budu mít ještě minimálně dva roky? Že to nezvládnu? Já to vím. Ale není pořád lepší si ten gympl dodělat?
Pak budu moct na kteroukoli vejšku, protože gympl budu mít. Ale abych do třeťáku přešla třeba na konzervu nebo někam uplně jinam..? To je na nic.
Chci, aby mi někdo dal do ruky letenku na Zéland a řekl "Leť si, všechno je zařízený. Až budeš chtít, tak se vrátíš." A na Zélandě bych napsala světovej bestseller, mluvila plynule anglicky s domorodcama, co nosej dredy (upletli by mi je) a v dodávce cestujou po severním a jižním ostrově. Já bych nastartovala brouka a jela bych s nima. Pohladila bych si kiwiho, zalyžovala si, zaplavala v moři a........pak bych se vrátila domů, přesto že by mě někdo tak brzo ani nečekal...

Aby se neřeklo...

23. dubna 2010 v 15:31 | Anika |  ►Den ode dne
A tak sme dneska skoro porazili oktávu. Škoda. Skončilo to 27:29, což je i tak docela dost dobrej výsledek. Ale výhra je prostě výhra. Ještě uvidíme, jak to skončí celkově, ale nejhůř skončíme čtvrtí a z dvanáct a to je furt parádní na to, že sme v kvintě.
A vono se jinak nic moc nedělo. Včera sme měli ředitelský volno kvůli přijímačkám a příští týden v pátek máme znova, pač u nás bude výstava šutrů, která bejvá dvakrát do roka. Heuréka.
A dostala sem dvojku ze čtvrtletky z matiky. Sem na sebe patřičně hrdá, pač to se mi už dlouho nepodařilo. Tralala.
A to je fšecko. Nic inýho mě nenapadá. Aspoň se tímhle článkem nemusíte dlouho prokousávat. Halalííí...:)

Nemám ráda číslo 4. A už vůbec ne, když je před tím napsáno STOPROCENTNÍ....

21. dubna 2010 v 16:25 | Anika |  ►Den ode dne
Řekněme, že třídní schůzky (teda aspoň ty papírky, na kterejch byly známky) dopadly podle očekávání. Sice jsem jedna z mála holek, co maj z fyziky 3- (vlastně ju mám asi jako jediná) ale není to sakra jedno? Já tu fyziku ráda nemám, ona nemá ráda mě, takže je to vlastně vyrovnaný. A dneska sem zase chytla z připitomělý písemky čtyřku...a samozřejmě si zase profesor neodpustil komentář typu, že to byl jeden z nejlehčích testů. Tak ať.
Jinak vlastně nevim, co sem tu psala naposled a jak dlouho to bylo, ale beztak se nic novýho neudálo...v pondělí sem myslela, že vyletím z kůže, protože sem se vrátila domů až o půl osmé večer - škola - turnaj ve volejbale - zuška. Vono se to nezdá, ale je to docela náročný. Navíc sem si uvědomila, že krom zušky vlastně nic jinýho nedělám a i to mě strašně vyčerpává.
Sail away se mi ještě neoposlouchala, čemuž se fakt divim, pač ju poslouchám pořád. Možná kvůli tomu krásnýmu (ovšem sebevražednýmu) textu. Prostě dokonalá písnička.
Taky se v pondělí a úterý rozjel volejbalovej mezitřídní turnaj, za naši třídu hraju aj já a sem ráda, že nás můžu reprezentovat :) Jinak sme zatím z pěti zápasů v naší B skupině vyhráli čtyři, protože oktáva nenastoupila, pač měli přijímačky na vejšky atd. Tákže určitě postoupíme dál a třeba si zahrajem i finále :)
A to by asi tak bylo všecko...
Jo a mimochodem, hlavní město Mongolska je Ulaanbaatar. Věřím, že mi tato vědomost bude někdy k něčemu dobrá...:P

Papírový vlaštovky...

18. dubna 2010 v 13:27 | Anika |  ►Když básník přichází o iluze
Pamatuješ
na ten západ slunce,
kdy nad mořem
přeletělo
hejno papírových vlaštovek?
Seděli jsme tam
v jedné z nich
spolu
a z našich očí
se kutálely
popelavé slzy.
A když se konečně
blížila pevnina,
propitý papír
se začal
zprvu zlehka
a pomalu
snášet spolu s námi
na vodní hladinu.
A pak?
Pak jsme
trochu nečekaně,
ale bezstarostně
umřeli.
Že sis to nepřál?
...
Trochu pozdě,
nemyslíš?

A já ju budu furt poslouchat dokola....

16. dubna 2010 v 16:18 | Anika |  ►Hudební kout
...protože je zkrátka absolutně dokonalá....


The RASMUS - Sail away

Once upon a time we had a lot to fight for
We had a dream, we had a plan
Sparks in the air, we spread a lot of envy
Didn't have to care once upon a time

Remember when I swore
My love is never ending
And you and I will never die
Remember when I swore
We had it all
We had it all

I'll sail away, it's time to leave
Rainy days, are yours to keep
Fade away, the night is calling my name
You will stay, I'll sail away

eeeeeuuuuffffffooooriiiiiieeeeeeee

14. dubna 2010 v 17:40 | Anika |  ►Den ode dne
Není potřeba více než čtyř slov - Jsem prostě strááášně šťastná!
S Anežkou jsme se umístily na prvním místě v krajským kole celonárodní soutěže. V kategorii nás bylo pět, a tak porota udělila jedno třetí místo a pak čtyři první. A nám je jedno, že byly ty první čtyři, protože i kdybysme byly první jen my dvě, tak bysme nepostoupily, pač houslový dua krajským kolem končí. A o to víc si toho prvního místa vážíme - splnily jsme si sen, kvůli kterýmu sme třičtvrtě roku dřely a vyrovnaly se nejlepším brněnským školám, jakož jsou gympl s uměleckou profilací Křížkovskej a Smetanka. Tam chodí děcka, co se hlásí na konzervu - zrovna tam dneska bylo trio cellistů a dva z nich už jsou přijati na konzervatoř - takže co od nich asi tak máme čekat :)
Už nevím, co sem napsat, to bych totiž opakovala fuuurt to stejný dokola, že sem šťastná, šťastná, šťastnááá...

You will stay...i'll sail away...

12. dubna 2010 v 13:59 | Anika |  ►Den ode dne
Chci je, chci je, chci je. A nejraději hned. Ty dredy mi zamotávaj hlavu den ode dne víc a víc. Ale nejspíš bych si na ně měla nejprve našetřit nějaký prachy. Ale stejně věřím, že je jednoho dne vážně mít budu. Bojte se.
Dneska jsem šla zase o dvě hodiny dřív dom ze školy, abych si mohla zahrát na housle a za chvilku valím na zkoušku do Brna. Je to poslední hodina před soutěží, říkám si, že bych to měla už nejraději za sebou.
Venku je hnusně, prší, zima, hnus...To bylo radosti, že přichází jaro. A zas sme se propadli o pět poschodí dolů...
A začíná mě bolet v krku a o hlavě ani nemluvě. Už se nemůžu dočkat toho, až budu nemocná. A teď zrovna přemejšlím, jestli to myslím ironicky nebo ne. Možná, že ani tolik ne ...
Mám chuť napsat nějakou strááášně vobrovskou a chytrou a bezvadnou povídku k zamyšlení a s brutálně dobrou pointou. Jenže to bych prvně musela mít nějaký téma. Takže akce 'povídka na nobelovku' se překládá do neurčita.
Nebaví mě to. Nic mě nebaví. Chtěla bych jen koukat z vokna na déšť a vůbec tam nechodit, nenechat smáčet vlasy a nebejt celá mokrá. A teď nemám jiný přání než zamuchlat se do peřin s horkým čajem a štrůdlem, poslouchat pořád dokola písničku Sail Away a na nic a nikoho nemyslet. A až by přišla 'moje životní láska' (která mimochodem není), tak si s ní zahrát pexeso. Sakra, jak moc si chci s někým zahrát pexeso..!! Momentálně netoužím po ničem jiným.

Přání se neplní, když si je málo přeješ

9. dubna 2010 v 12:03 | Anika |  ►Den ode dne
Každej má v životě spoustu přání. Některý jsou absolutně nesplnitelný, ale některý by se snad daly splnit, pokud si je člověk opravdu hodně přeje. Já vlastně nemám tolik přání v životě. Ale mezi ty nejaktuálnější patří....

Folk's not dead

9. dubna 2010 v 11:31 | Anika |  ►Hudební kout
Jedna z mála ukázek Hm... na youtube. Tak sem pro vás našla písničku K.V.T.Z.T.V. aneb Kdo Vám Tak Zcuchal Tmavé Vlasy. Je to jedna z mých nejoblíbenějších.




KDO VÁM TAK ZCUCHAL TMAVÉ VLASY

Když ona přišla na můj sad, vše právě odkvétalo.
Tak nevrle a tulácky v obzoru slunce spalo.

Ó proč tak pozdě? řek jsem k ní. Poslední slunce na sítí,
zvony mi v mlhách umlkly, jsou ptáci v travách ukrytí,
mé louky teskní vůní mdlou a vody sešeřeny jsou
a přes přívozy stíny jdou a všecko planou je už hrou.

Když já jsem byl ještě malej řapíček

8. dubna 2010 v 14:10 | Anika |  ►Den ode dne
Nikdy jsem neprožívala svátek práce. Možná jedině tím, že bylo ve škole volno, ale zrovna letos to vychází na sobotu. Grrr. Ale 1. května si (doufám teda) pořádně užijem. Jedem totiž s Káťou do hOlomóca na ekologický trhy :D. Samozřejmě to není onen důvod. Jen tam je přehlídka různejch kapel a bude tam hrát i kapela Hm..., kterou absolutně žeru. Tak doufám, že nám tenhle výlet vyjde. Jako pokaždý, když spolem někam jedem, tak si uděláme čas i na návštěvu KFC a je jedno esi do hOlomóckýho bo Brněnskýho. Ale stejně nejvíc měla Káťa dost, když jsem za ní ráno přišla a řekla: "Kači, pojedem do Olomóca. 8:32 jede osobák do Brna, v Brně sme 9:10, pak 9:18 jede přímák do Olomóca, tam nastoupime na šalinu jedničku, čtyřku bo sedmičku a dojedem na stanicu Okresní soud a tam vystoupíme a pak pudem nějakou krátkou ulicou na Horní náměstí. Jo a mimochodem, jsou to Ekologický trhy!"
Prostě sranda nejvěčí.
Taky neska naša škola pořádala turnaj ve florbale, bylo tam aj Znojmo, Hodonín a podobný a zatím, co já teda vim, tak hrajem o třetí místo, pač sme prohráli s tim blbým Hodonínem :D Ale tak snad to kluci zvládli, aspoň to třetí místo, když už si nezahráli finále.
A přemejšlím, proč vám sem vlastně píšu takový cancy, když vás to třeba vůbec nezajímá :D Ale zrovna dneska mám docela dobrou náladu a už je mi jedno, že zejtra píšem z chemie a dějáku, kterej sem viděla zatím jen jednou a je toho asi 6 A4 na komplu. No co. Tak to poseru. Ale svět se stejnak nezbořííííí.....:)))))

Zase tak jednou po dlouhý době...

6. dubna 2010 v 13:50 | Anika |  ►Když básník přichází o iluze
STÍN

Kam zmizel
ten kousek
poslední
a jediné
naděje,
že někde u světla
snad
na mě čekáš?
(a třeba už taky ne)
Jedinou pravdu
nezměníš.
Bez tebe
jsem totiž jak
ryba bez vody.
Jak kousek ničeho
nikde.
A ještě samotná.
Snad bych si měla
obout svý
toulavý boty
a začít hledat
ve tmě znovu
tebe,
svůj ztracený stín...

Věnováno Oddiemu

Pro nás tu slunce nehoří

6. dubna 2010 v 13:48 | Anika |  ►Den ode dne
Velikonoční prázdniny byly opravdu dost kvalitní, řekla bych, že nejlepší, co kdy byly. A opět to bylo zase způsobeno lidmi, kteří byly kolem mě.
JEdeme SE KOupat DO LAa. To bylo řešení té velké hry, o které sem vám tu několikrát psala. Takže v neděli sme jeli s lidma ze sboru ve čtyři odpoledne do Laa a vrátili sme se kolem půlnoci. Bylo to tam vážně super a myslím, že na to opět jen tak nezapomenem. 
Už ale aby byly ty veeeliký prázdniny. Tam bude Ohře, Opočno, kola, koupák a všecko možný a konečně bude pokoj od školy..zejtra se u nás na škole píšou maturitní písemky, takže máme jen dvě hodiny (což by mě potěšilo ještě víc, kdyby to nebyla fyzika s chemií) a další dvě nacvičujem na akademii.
Dneska vodpoledne jedu do Besedního domu na zkoušku s Telounkem, pač příští týden ve středu máme krajský kolo soutěže v Brně (takže nám šici povinně držte palce:)). Docela se na tu zkoušku těším, sice sem se to dozvěděla až dneska v jednu (zrovna v literatuře), ale takovýhle hurá akce sou přece nejlepší. Navíc, dlouho sme spolu nehrály, tak proč si neudělat výlet do Besecu.
Jinak sem dokonce dostala tvořivou náladu, takže vám tu ještě něco hodim.
A taky sem zjistila, že nesnáším IVT. Vono mi to totiž vůbec nejde a absolutně tomu nerozumim. Možná to je proto, že máme na IVT fyzikáře....
Jo a že píšu furt vo škole - vono se totiž nic jinýho neděje...